Na tento svod jsme se připravovali s klisnami Alisou a Šarlotou a do poslední chvíle jsme nevěděli zda opravdu odjedem. Nejdříve jsme čekali, zda se svod vůbec uskuteční a ještě nám na poslední chvíli vypadla doprava. Naštěstí vše má dobrý konec, do Písku jsme odjeli včas i s realizačním týmem a naše dvě boubelky se dle očekávání dostali do plemné knihy.
18.5.2013 jsme se za sluného sobotního odpoledne vydali do Blatné, kde vystupoval se svými koňmi náš kamarád Milda. Vystoupení, které zakládá na přirozené komunikaci a odvaze se nám moc líbilo, ono také některé kaskadérské kousky se nedali ocenit jinak, než potleskem.
Je to k nezaplacení mít ve své blízkosti někoho zkušeného kdo koním rozumí a dokáže poradit, když nám samotným občas dojde síla.
Na jaře se na naší farmě, po inseminaci, narodila úplně první telátka. Malá Rózička, Beruška a nakonec Venca, přišli na svět bez lidské pomoci. Telátka se mají čile k světu a ráda se schovávají a pobíhají po velkých pastvinách.
Největší událostí v roce 2012 pro nás byla bezesporu svatba Míši a Martina. Vše s velkými přípravami a malými nervy vyšlo na jedničku a šťastná událost byla úspěšně za námi. Další radostou událostí pro nás byl v lednu příchod malého Ondráška, z kterého snad bude fotbalista, který bude umět jezdit na koni
Zima patřila našim hřebečkům, kteří měli radost z každého nově napadnutého sněhu. Zatím co se na pastvinách ostatní koně včetně krav nehnuli od domečku se senem, kluci za plotem naší zahrady vesele řádili a dováděli. Sami se podívejte v přiložené fotogalerii, ostatní fotky najdete v menu ve fotogalerii.
V říjnu přibyly do naší stáje dva nové přírustky v podobě malých poniček, které se rády pohybují po celé zahradě a jsou schopny drze přijít skoro až do domu. Především podle svého vzhledu si vysloužili přezdívky Bambule a Slaměnka. Také jsme zpět koupili valáška Step Sida, který se svou pohodovou povahou neměl problém se zpět začlenit do stáda. Všechny najdete v Našich koních.
Již podruhé jsme se zúčastnili Svatomartinského průvodu, který se konal v nedalekých Kasejovicích. Martin se tedy stal opět svatým a naší kobylku jsme přikrášlili do bílé barvy. Volba padla letos na Lady Ane a byla to opravdu šťastná volba. Prvního průvodu se zůčastnila Šárka a ta nebyla zrovna nadšena z večerní atmosféry plné světel, naopak Ladynka si vše náležitě užívala a vychutnávala si poroznost všech zůčastněných.
Obvykle sedlají přímo spřežení několika koní, které ukrývají jejich motorky a odvahou pro ně bylo sednout do sedla jen jednoho koně. Matěj s Láďou, kteří se již se zkušeným Martinem vydali na vyjížďku do přírody. Ze dvora odjeli jako začátečnící drncající na koňských hřbetech, kteří nevědí zda držet dřív otěže, nebo sebe v sedle a vraceli se jako zkušení jezdci.
Faktem je to, že na koni který má zlatou povahu může jet každý, kdo nemá strach. A naše kobylky byly na kluky hodné a trpělivě snášely jejich začátečnické chyby.
Stejně jako rodiče vyhánějí své ratolesti v září do školy, i my jsme naše zvířátka vyhnali ze stájí ven. Na tuto událost se sešla celá rodina včetně příbuzenstva. Vytvořili jsme uličku a s vážností kamenných soch jsme pozorovali první nejisté kroky tří jaloviček, do té doby, než projevily radost z velkého prostoru. Poté jistě vypadala celá naše rodina jako tlupa poskakujících Gumídgů snažících se nahnat třistakilová zvířata do malých vrátek. Vše se ale povedlo na jedničku a mohli jsme zalít pot studeným pivem. Na malé lehké ovečky nám totiž stačili už jen dva statní chlapi, aby je přenesli ze stáje, do jejich nového výběhu.