Jednoho letního dne zazvonil telefon a na druhém konci se ozval prosebný hlas naší kamarádky Lenky, zda bychom oprášili kočár s postroji a mohli udělat pár fotek, pro její kamarádku se snoubencem. Samozřejmně jsme na takovouhle akci kývly. Postroje jsme namazali, kočár vyzdobili, kobylky vypucovali a mohlo se vyrazit na louku. Fotoaparáty cvakaly a vznikal jeden snímek za druhým, nakonec bylo opravdu z čeho vybírat.
Fotografie byly použity na svatební oznámení a jak se vám líbí můžete posoudit z přiložené fotogalerie.
Přejeme snoubencům do života hodně štěstí, a ať své manželství ukočírují stejně dobře, jako řídili kočár s koňmi.

Po zhruba 20ti telech se do naší malé vesničky opět sjely hasičské sbory z okrsku Kasejovice, aby v parném sobotním odpoledni ukázaly svůj hasičský um a bojové nasazení. V dlouhém programu bylo zajištěno i několik spestření pro diváky v podání dobrovolných hasičů. Nám se dostalo cti s klisnami Annou a Šárkou táhnout koňskou stříkačku, na níž jeli hasiči z Polánky v dobových uniformách, hasiči také předvedli, jak se s touto stříkačkou dříve zdolávaly požáry. Kobylky byly trochu nervózní z množství lidí a hasičského útoku, ale za pomoci asistentů se vše zvládlo a mohlo se vyrazit domů od úspěšně uhašeného požáru.

Na tento den jsme přijali pozvání od kamarádky Lucky a děvčata z naší stáje, v čele s odborným dohledem Alčou, se zůčastnili sportovního klání mezi dětmi různého věku v indiánských kostýmech. Vše se odehrávalo v Blatné, která je od Hradiště vzdálena zhruba 10 km. Muselo se tedy jet už brzy ráno, aby jsme byli na místě včas. Cesta vede přes louky, pole, cesty a frekventovanou hlavní silnici. Vše ale dobře zvládli jak koně, tak jezdci a mohli si vesele užívat sportovního odpoledne, při kterém jim i počasí přálo.
Níže si můžete přečíst, jak viděli toto indiánské klání naše jezdkyně.

Po hodně dlouhé době a dlouhém přemýšlení jsme se rozhodli vyrazit na výstavu do Kuchařovic, abychom zjistili co máme doma za výrostky a vyhodnotili co s nimi bude dál. Cesta byla dlouhá, ale všichni ji absolvovali bez problémů. Amaranth se předvedl nad naše očekávání a získal první místo. Azarovo uličnické chování dalo pěkně zabrat jeho vodiči a umístil se na třetím místě. Jediným konkurentem v této kategorii byl hřebec Athos, který skončil na druhém místě. Škoda, že se nezůčastnilo pro srovnání více hřebečků, ale my jeli domů spokojeni. Kluci si tedy vysloužili šanci nám ještě ukázat co v nich je a zatím u nás zůstanou.
Chtěli bychom také poděkovat panu Stejskalovi z Jezdeckého areálu ZOFI, který s námi jako řidič ochotně absolvoval dlouhou cestu se svým autem a přívěsem.
Dále si přečtěte krátkou reportáž z rukou naší šikovné svěřenkyně.  

U nás se zimou a brzkou tmou přichází i lenivější přístup k práci a více odpočinku u rozehřátých kamen. Zima je tradičně odpočinkem i pro naše koníky a jejich jediná starost je aby měli v domečku dostatek sena, blízko k vodě a večer dobrotu v korýtkách. Přestože letos nás mrazivé dny nepoctily zrovna dlouhou návštěvou a sníh se také moc dlouho nezdržel, využili jsme krátké dny pro přípravu naší Alisy a Miss Dual Princess na obsednutí a chodili hlavně do terénu.

20.1.2012 byl na servru Equichannel zveřejněn článek od Kristýny Štechové o její kobylce Sany, která se u nás narodila a stáj opustila zhruba ve věku 1 roku. Tento krásný příběh jsem pro vás vložila i do našich článků.
Originál naleznete zde http://www.equichannel.cz/jak-jsem-rostla-se-sany

Jak to už bývá, ne vše vydrží věčně a my jsme se v tomto roce rozhodli vyměnit prošlapanou podlahu v jedné naší stáji. Nastoupila tedy naše technická četa (každý kdo má ruce a nohy a nestihl před prací utéct), která chvilku bloumala po stáji a zjistila: aby jsme vyměnili podlahu musíme vyndat předěl mezi boxy, když už bude venku předěl, dáme místo zničených prken fošny a natřeme rám, aby nám nepřekážela vrata vyndáme je ven, když už jsou venku natřeme i ty.......Postupně jsme rozebrali celou stáj, vše opravili, natřeli a to i včetně výměny starého okna.
A co z toho plyne? Nechoďte opravovat jen podlahu, když je třeba opravit celou stáj

V tomto roce naši stáj pár zvířecích miláčků opustilo a jiní přišli aby nám dělali radost. Na jaře jsme se museli rozloučit s St. Martinem, který nás díky zdravotním problémům opustil a nyní běhá po věčných koňských pastvinách. K novým majitelům odcestoval valášek Step Side a klisnička Sindy, s nimiž jsou jejich majitelé spokojení a budou nás, doufám, zásobovat novými fotkami.
Prvními přírustky byla samozřejmně hříbátka narozená v tomto roce a dvě malá mourovatá koťátka. Za Sindinku jsme darem dostali 8 krásných bílých holoubků, kteří teď dělají ozdobu našemu dlouho prázdnému holubníku. Největším přírustkem jsou 3 jalovičky plemene Aberdeen Angus dovezené na podzim, které jsme pojmenovali Beruška, Róza a Berta.

Po dlouhé době se mi ozvali z Hradiště: „8.10. pořádáme ponyádu. Počítáme s tebou." Chvilku jsem na to nevěřícně koukala a nakonec jsem se začala těšit. Netrpělivě jsem odškrtávala dny v kalendáři až konečně byl pátek a mě zachvátila cestovní horečka. Cesta klapla na jedničku, v Blatné mě čekala Mishel a kafíčko, v Hradišti smečka nadšených hafanů. Idyla však netrvala věčně, za chvíli jsem vyfasovala lopatu, vidle a šlo se pracovat. 

Teploměr ukazoval 8°C nad nulou a zem neustále smáčel studený déšť. Pro normálního člověka počasí ,,pod peřinu", přesto se v sobotu odpoledne sešlo dvanáct dětí se svými koníky odhodláni se vzájemně utkat v jízdě zručnosti a dostihu poníků. Podpořit je přišli především rodiče, ale ani o diváky nebyla nouze.